Babička byla jedinečná osobnost, takový rodinný fenomén. Nepotřebovala si získávat respekt, ona ho prostě měla. Vzpomínám na ni jako na nejbližšího člověka, kterého jsem měla. Když odcházela do transportu, nechtěla, abychom se za ní dívali. Stejně jsem vylezla do okna a to bylo naposledy, kdy jsem ji viděla.

Kubešová Sigrid
93 let

Paměť národa
YouTube

Narodila se roku 1922 v Praze. Rodiče se brzy po jejím narození rozvedli. Vyrůstala s židovskou matkou a babičkou, kterou velice milovala a obdivovala. I když rodina nedodržovala židovské náboženské tradice, dopadly na ni tvrdé protižidovské represe. V roce 1942 nacisté odvlekli do Terezína nejprve babičku a pak i matku pamětnice. Sigrid přišla o vše včetně bytu a byla odkázaná jen sama na sebe. Pracovala v továrně na výrobu laků Tebas, kde jako cizojazyčná korespondentka zúročila svou znalost jazyků. V zaměstnání se seznámila se svým budoucím manželem. Babičku již nikdy neviděla, z Terezína se vrátila jen matka. Po válce zůstali manželé Kubešovi v továrně, pozdějším Chemapolu, a strávili v ní prakticky všechna svá pracovní léta.