Narodila se roku 1924 v Kupičově, nejzápadnější a jedné z největších českých obcí na Volyni. Až do příchodu sovětské armády v září 1939 ležel Kupičov na území Polska. Pak začalo odvážení „kulaků“ na Sibiř a zavádění kolektivního hospodaření. Za německé okupace byl otec pamětnice zastřelen. Po osvobození oblasti Rudou armádou počátkem roku 1944 volyňští Češi masově vstupovali do tvořícího se 1. československého armádního sboru. Byla mezi nimi i Nina, která toužila pomstít otcovu násilnou smrt. Absolvovala zdravotnický kurz a zpočátku sloužila v polní nemocnici. Starala se tam i o svého budoucího manžela Bohuslava Ledvinu, který v boji utrpěl těžké zranění. Pak ji přidělili jako kuchařku k důstojnickému štábu a kromě toho ještě prala a žehlila pro generála Ludvíka Svobodu. Po válce se s celou rodinou přestěhovali do Čech. Po svatbě v pražském Svatovítském chrámu se manželům Ledinovým narodily dvě děti. HospodařilI ve mlýně u Dvora Králové nad Labem, než bylI nucenI vstoupit do JZD. Tam se pamětnice ještě jednou setkala s generálem Svobodou, který přijel na inspekci.