Mašírovali jsme v Lyonu k cizinecké legii. Na bráně stálo: „Vojáci k umírání.“ Když nám to přeložili, povídáme: „Tak na tohle se vám vysereme! My tady nejsme proto, abychom umírali.“ Chtěli mě dát k mrtvolkářům, což byli saniťáci, ale to jsem nechtěl. Chtěl jsem bojovat. Tak jsem se dostal k tankovému praporu.

Jiránek Bedřich
91 let

Paměť národa
YouTube

Narodil se roku 1924 v Úpici nedaleko Trutnova. Aby za války unikl totálnímu nasazení, narukoval v roce 1942 k vládnímu vojsku. Šlo o Němci povolený vojenský útvar na území protektorátu. Vojáci byli využíváni především ke strážním úkolům, zejména k ochraně železničních tratí, a disponovali pouze lehkými zbraněmi. Z obavy, aby se vládní vojsko na konci války neobrátilo proti okupantům, poslaly v roce 1944 německé úřady většinu vojáků do Itálie. Tam Bedřich Jiránek stejně jako mnoho dalších zběhl a přidal se k partyzánům. V srpnu 1944 přešel přes ledovec do Francie a vstoupil do cizinecké legie. Jako tankista se zapojil například do bojů u belgických hranic. Po válce měl jako voják ze západní fronty problémy najít zaměstnání, proto přijal nabídku na práci v jáchymovských uranových dolech. Později přešel na důl Bytíz na Příbramsku.