Narodil se v obci Volové na Podkarpatské Rusi v rodině vlastnící menší hospodářství. Za druhé světové války přišel během bojů na východní frontě o pravou ruku - na Dukle ho trefila střepina. Ležel mezi těžce raněnými spolubojovníky, kteří ho prosili, ať je zastřelí. Neudělal to, protože neměl čím. Předtím přežil sovětský gulag. Tři a půl roku kácel stromy na Vorkutě. Když se dostal k československé armádě v Buzuluku, bylo mu 21 let a vážil 44 kilogramů. Po válce invalidnímu Rusínovi nabídlo ministerstvo obrany trafiku. Vasil Korol v pražském obchůdku prodával tabák a noviny i poté, co mu ho po roce 1948 znárodnili komunisté. O svých zážitcích ze sovětského lágru až do pádu komunistického režimu mluvit nesměl.