Narodil se v Lounech na severozápadě Čech. Po okupaci Československa se celá rodina podílela na činnosti lounské komunistické odbojové organizace. Šířili ilegální časopis V boj, podporovali rodiny zatčených, účastnili se příprav k boji proti Němcům. V roce 1944 Jaroslava poslali na nucené práce do Německa. Spolu s dalšími se mu podařilo ještě v Čechách z transportu utéct. Když je chytili, tvrdili, že utekli před bombardováním. Pamětník se nakonec dostal do továrny v Chomutově. I tam navázal kontakt s místním odbojem a ve fabrice se pokoušel o drobné sabotáže. Za to byl vsazen do tzv. strafkolonie, kárného tábora, kde hrozil transport do koncentračního tábora. Blížil se však konec války, okolí továrny bombardovali a Jaroslava převezli zpět do Loun, kde se dočkal osvobození. S otcem se však již neshledal, protože nacisté otce za odbojovou činnost popravili. Po válce pamětník pracoval na městském a okresním národním výboru jako sociální referent.